Místo vnímáme jako přirozené setkávání občanů, komunitní prostor, pojítko přilehlých veřejných budov. Vlastní oválná plocha je sjednocená v jednotné žluté žulové dlažbě. Jednotnost povrchu je dosažena z nepravidelně kladených odseků. Plocha má dvě úrovně rozdělené schodištěm z žulových bloků. Horní úroveň je v původním spádu podél komunikace a využívá, obnovuje historickou studnu. Spodní úroveň je vodorovná, pobytová, hlukově stíněná od komunikace. Schodiště slouží zároveň jako hlediště pro produkci na návsi. Na návsi se předpokládá konání trhů, vystoupení,  bude zde umístěný vánoční strom.

Od komunikací na západní a jižní straně je náves oddělena kamennou zídkou ve shodném provedení jako je zeď kostelní. Vnější ovál náměstí je vydlážděný z šedé žulové kostky, ve které je nově provedený bezbariérový vstup do knihovny.

Mobiliář tvoří  dubové “rozpohybované” židle a lavice rozmístěné a natočené tak, aby vybízeli sedící k vzájemné interakci. Jsou rozmístěny v severní, klidové části návsi u vodního prvku a zeleně. Na trávě před knihovnou – pod nově vysazeným zeleným javorem jsou židle umístěny tak, aby měl čtenář soukromí. Na návsi jsou vysázeny kultivary červených javorů, které obec již dříve vysadila podél komunikací.

Vodní prvek využívá toho, že voda umí téci, stříkat, padat a vytvářet hladinu.  Využívá původní studnu – ztvárněním víka formující jednotlivé proudy vypumpované vody a umístěním třech druhů pump láká nejenom děti. Voda poté stéká po do schodiště vytesaných prohlubních na spodní část návsi, kde meandruje a vytváří hladinu. Vodní prvek je zokruhovaný a pomocí čerpadla voda vytéká v horní části schodiště a s měnící se intenzitou si nachází cestu po schodišti dolů.

Vzhledem k okolnímu dostatečnému veřejnému osvětlení, byly nasvíceny jen jednotlivé prvky – lavice, stromy podél knihovny a severní zídka se zelení.