Seznam finalistů Adapterra Awards 2026

Který projekt si letos získá vaše sympatie?

Jak může vypadat svět, který se dokáže lépe vypořádat s extrémy počasí? Letos soutěží projekty, které přinášejí chytrá a inspirativní řešení.

🏆 Teď rozhodujete vy, který projekt získá Cenu sympatie!

Každý může hlasovat až pro dva české projekty a jeden rakouský.

👉 Vyberte své favority a podpořte řešení, kterému nejvíc věříte. Hlasujte do 1. října 2026!

O soutěži Adapterra Awards 2026 ZDE

KRAJINA

1. Proměna zemědělské krajiny u Mikulova

Krajina kolem Mikulova se skládala z obrovských lánů zemědělské půdy, kde se ze svahů při deštích splavovala ornice a při větru mizela půda v oblacích prachu. Dnes se její podoba postupně mění. Za obnovou stojí spolupráce spolku, města a místních dobrovolníků. Každý přispívá svou částí a společně vracejí do intenzivně zemědělské krajiny stromy, cesty, louky i místa pro přírodu. Cílem není jen vrátit Mikulovu hezčí okolí, ale vytvořit krajinu, která lépe zadrží vodu, odolá erozi a bude dávat smysl lidem i přírodě.

2. Pestrá krajina pražské farmy

David Ježek se pustil do hospodaření na zemědělské půdě v Praze a z původního snu o malé bylinkové farmě postupně vybudoval ekologické hospodářství, které vrací pestrost do velkých zemědělských ploch. Místo jednolitých polí tu přibývají stromořadí, květnaté louky a nektarodárné úhory. Ježek tak ukazuje, že i produkční krajina může být místem, kde se daří životu a půda zůstává úrodná.

3. Obnova krajiny ve Vinařích

Kdysi obří lány řepky zabíraly 500 hektarů krajiny, ve které chyběla voda, stín i život. Proměnu tohoto místa začala už v roce 2001 rodina Sehnalová. Postupně kupuje pozemky a rozbíjí jednolitou zemědělskou krajinu sítí tůní, jezírek, remízků, biopásů a sadů. Za projektem stojí především láska k přírodě, nikoli snaha o zisk. Nová zeleň poskytuje úkryt a potravu ptákům i vysoké zvěři a pestrá síť krajinných prvků postupně vrací život do míst, kde po desetiletí dominovaly jen velká pole.

4. Zelené Kujavy: cesty, aleje a tůně

Krajina Kujav byla po desetiletích kolektivního hospodaření silně poškozená. Chyběla jí zeleň, voda i přirozené členění. Za poslední roky proto obec postupně ozdravuje krajinu v celém svém katastru. Obnovila více než tři kilometry polních cest, vysadila stovky stromů a keřů a vybudovala tři nové tůně, které pomáhají zadržovat vodu a omezovat erozi. Přibyla také Alej svobody a další liniová zeleň, která dnes znovu propojuje jednotlivé části krajiny.

5. Opatření pro zadržení vody na Frýdlantsku

Ještě před několika desetiletími zdejší krajinu intenzivně odvodňovali a voda z pastvin a bývalých polí byla pomocí melioračních systémů co nejrychleji odváděna pryč. Dnes se tento přístup postupně mění. Na Frýdlantsku vznikla soustava tůní, mokřadů a dalších drobných vodních opatření, jejichž cílem je vrátit vodu zpět do krajiny a zpomalit její odtok. Kromě vody se do krajiny vrací také život. Nově vzniklé tůně a mokřady rychle osídlili obojživelníci, vodní hmyz a další druhy, které tady dříve téměř neměly vhodné podmínky.

6. Farma Člupy: Stín pro půdu, voda pro krajinu

Ještě před několika lety dominovaly okolní krajině rozsáhlé zemědělské lány, které jen minimálně zadržovaly vodu a neposkytovaly prostor pro větší druhovou rozmanitost. Dnes v okolí Bučovic postupně vzniká pestrá mozaika stromů, travnatých pásů, tůní, sadů a pastvin, která poskytuje krajině stín, vodu i život. Rodinná EKO Farma Člupy ukazuje, že propojení ekologického hospodaření, agrolesnictví, šetrné pastvy a obnovy cenných přírodních lokalit může pomáhat krajině lépe zvládat sucho, erozi i rostoucí teploty a zároveň vytvářet ekonomicky fungující zemědělský podnik.

7. Obnova potoků a mokřadů u Stráženské slati

Široké údolí kolem Stráženské slati patřilo v minulosti k místům, kde člověk výrazně narušil přirozený vodní režim. Potoky byly napřímeny, zahloubeny a okolní mokřady odvodněny sítí kanálů. Národní park Šumava nyní vrátil území jeho přirozený charakter a obnovil fungování zdejších cenných mokřadů a rašelinišť. Revitalizace na ploše 153 hektarů pomohla zadržet vodu v krajině, obnovit pravidelné rozlivy, podpořit biodiverzitu a zároveň znovu nastartovala samočisticí schopnost místních vodních toků.

8. Revitalizace vodního režimu v Černovicích

Nad rybníkem Klínot na Vysočině, který slouží jako oblíbené přírodní koupaliště pro široké okolí, vznikl projekt, který ukazuje, že i v intenzivně využívané zemědělské krajině lze znovu dostat vodu do území a obnovit jeho ekologické funkce. Díky spolupráci zemědělského družstva, města, soukromého farmáře a odborníků se podařilo odstranit staré odvodnění, obnovit přirozený tok potoka a vytvořit nový mokřadní ekosystém. Neobvyklým aspektem projektu je skutečnost, že impulz k revitalizaci vzešel přímo od zemědělského družstva.

9. Revitalizace vodního toku a nivy Rudoltičky a přítoků

Rudoltička a její přítoky patřily po desetiletí mezi typické regulované vodní toky. Napřímená koryta odváděla vodu rychle z krajiny, okolní nivy ztratily kontakt s vodním režimem a území postupně přicházelo o svou retenční i ekologickou funkci. Rozsáhlá revitalizace poskytuje vodním tokům přirozenější charakter. Na více než čtyřech kilometrech vznikla nová meandrující koryta, mokřady, tůně i rozsáhlé výsadby zeleně. Projekt významně posiluje schopnost krajiny zadržovat vodu, podporuje biodiverzitu a zároveň zachovává možnost zemědělského využití území.

10. Protipovodňová suchá nádrž Jelení

Stavba největší suché nádrže se sypanou hrází v Moravskoslezském kraji byla připravována jako reakce na ničivé povodně v roce 1997. Od dokončení už dvakrát ukázala svůj význam – poprvé hned po dokončení v roce 2019 a podruhé při povodních v roce 2024, kdy pomohla ochránit Karlovice i území podél horního toku Opavy. Deset metrů vysoká hráz dokáže zadržet až 865 tisíc kubíků vody. Projekt navíc nespoléhá jen na technické řešení. Součástí byla také revitalizace koryta v délce zhruba 600 metrů. Jelení tak spojuje mimořádně účinnou protipovodňovou ochranu s přírodě blízkou obnovou toku.

SÍDLA

1. Revitalizace parku v Brně Černovicích

Černovicím chybělo náměstí a zanedbaný park proto dostal nový úkol. Stát se místem pro setkávání, hry i odpočinek. Park se otevřel do okolních ulic a místo, kterému se dříve lidé spíše vyhýbali, dnes funguje jako přirozené centrum čtvrti. Každý detail proměny vychází z toho, jak lidé park skutečně používají. Od strategicky umístěných laviček k čekání na autobus až po výsadbu, která postupně rozkvétá během celého roku. Historické stromy zůstaly zachované, přibyly prvky modro-zelené infrastruktury a materiály s druhým životem, například recyklovaná pryž nebo stará žula z brněnských ulic.

2. Květnaté louky mezi sídlištěm Prahy 12

V husté zástavbě Prahy 12 vzniká z fádních sídlištních trávníků pestrá krajina, která pomáhá městu reagovat na dlouhé sucho, a přitom vypadat dobře. Namísto pravidelně sečených ploch zde vznikají druhově bohatá luční společenství, která lépe zadržují vodu, ochlazují okolí a poskytují úkryt hmyzu a drobným živočichům. Zelené plochy fungují také jako biokoridor, který propojuje chráněná území a umožňuje bezpečnější pohyb živočichů krajinou. 

3. Komunitní zahrady a farmy MetroFarm

MetroFarm ukazuje, že ekologické hospodaření nemusí být záležitostí venkova. Projekt propojuje komunitní zahradničení s ekologickým farmařením na třech místech v pražské metropoli a zapojuje do péče o půdu i zvířata samotné Pražany. Lidé si zde mohou pěstovat vlastní zeleninu, pečovat o zvířata a na vlastní oči poznávat, jak může vypadat šetrné zemědělství přímo ve městě.

4. Model klimaticky odolné školy v Červené Vodě

V Červené Vodě postupně proměnili běžnou školní zahradu v živou učebnici pod širým nebem. Na ploše přibližně 2 000 metrů čtverečních vznikl prostor, který propojuje adaptační opatření, environmentální vzdělávání i komunitní život obce. Děti zde pozorují koloběh vody, pečují o včely, seznamují se s obnovitelnými zdroji energie a vlastní zkušeností poznávají fungování přírodních procesů. Projekt ukazuje, že i menší obec může krok za krokem vytvořit klimaticky odolné místo, které přispívá ke zlepšení mikroklimatu, podporuje biodiverzitu a posiluje vztah dětí i veřejnosti k místní krajině. 

BUDOVY

1. Kompletní rekonstrukce školky v Lubně

Stará školka z padesátých let se proměnila v moderní místo pro nejmenší. Původní budova prošla kompletní rekonstrukcí a přibyla k ní zcela nová třída, díky čemuž se kapacita zdvojnásobila. Školka přitom není jen větší, ale také šetrnější k prostředí v podhůří Beskyd. Rekonstrukce se zaměřila na energetické úspory, hospodaření s vodou a vzniklo tak zázemí, které lépe odpovídá klimatickým výzvám současnosti.

2. Firemní sídlo Czech Games Edition

Ještě před několika lety tady stála rozestavěná budova supermarketu, která jen obtížně hledala využití. Dnes na stejném místě sídlí jeden z předních světových vydavatelů deskových her. Původně komerční objekt se proměnil v energeticky úsporné a zelené sídlo společnosti Czech Games Edition. Namísto demolice byl zachován původní železobetonový skelet a doplněn o řešení, která zlepšují hospodaření s vodou, podporují biodiverzitu a pomáhají zmírňovat přehřívání městského prostředí. Současně vzniklo místo, které propojuje práci, komunitní život i každodenní kontakt s přírodou.

3. Záchranářské základny budoucnosti

Záchranáři tráví značnou část služby čekáním na další výjezd. Právě kvalita jejich zázemí proto výrazně ovlivňuje pracovní pohodu i připravenost na krizové situace. Jihomoravský kraj se proto rozhodl šestici zastaralých a často nevyhovujících výjezdových základen nahradit novými, které spojují moderní architekturu, vysoký komfort pro posádky a mimořádně nízkou energetickou náročnost. Vznikl tak unikátní soubor budov, který v českém prostředí nemá obdoby. Všechny základny využívají obnovitelné zdroje energie a sdílejí mezi sebou vyrobenou elektřinu.

4. Rezidence Diorit

Zanedbaný bývalý dioritový lom se proměnil v rezidenční komplex, který propojuje moderní bydlení s přírodním prostředím lomu. Rezidence Diorit ukazuje, že i komerční development může citlivě navazovat na charakter místa. Přetváří téměř dvacet tisíc metrů čtverečních dlouhodobě nevyužívaného území na nízkoenergetické bydlení s rozsáhlou zelení, důrazem na hospodaření s dešťovou vodou a podporu biodiverzity. Projekt zároveň představuje příklad, jak lze regenerovat brownfield bez dalšího záboru volné krajiny.

Hlasujte pro svého favorita ZDE