Memorandum k cisterciácské klášterní krajině

Ústav krajinářské architektury a ústav památkové péče vydávají memorandum k plaského cisterciácké klášterní krajině, které vzešlo ze společných schůzek obou ústavů. Podnětem ke vzniku memoranda jsou stále aktuální záměry budování větrného parku s dopadem na obraz nejvýznamnějších scenérií plaské cisterciácké krajiny.

Evropská unie každé dva roky vybírá evropské kulturní památky, kulturní krajiny, kulturní místa a památníky pro udělení označení „Evropské dědictví“ (European Heritage Label – EHL). Tyto památky představují nejvýznamnější a mezinárodně uznávané zdroje evropské identity. Evropská komise udělila dne 17. IV. 2024 toto prestižní označení skupině vybraných 17 cisterciáckých klášterních krajin z 5 evropských zemí. V České republice se jedná o krajiny formované cisterciáckými kláštery Vyšší Brod, Žďár nad Sázavou, Velehrad a Plasy.

„Současnost nabízí technická řešení, z nichž některé již svým měřítkem přesahují vše, co člověk v krajině dosud vytvořil. Patří k nim i způsoby získávání obnovitelné energie. Je přirozené, že toto téma vyvstalo i v souvislosti s otevřenou krajinou kolem Mariánské Týnice. Vzniká záměr vybudování „větrného parku“. Nejpozoruhodnější krajinná scenérie plaské cisterciácké krajiny s linií poutní cesty směřující k dominantě obnovené kupole kostela je i v důsledku tohoto záměru ohrožena tím, že role Mariánské Týnice jako fyzického i duchovního středu nejvýznamnějšího krajinného obrazu by byla popřena naprosto nesrovnatelným měřítkem technických děl v bezprostředně následujícím obrazovém plánu.
Doba přináší dilemata, jejichž řešení nejsou snadná. Veřejný zájem na získávání čisté energie je stejně legitimním veřejným zájmem jako zájem na uchování hodnot kulturní krajiny, zvláště v případě, že se jejímu významu dostalo i mezinárodního uznání a celoevropského ocenění. Domníváme se, že tato situace plně opodstatňuje bedlivé zvážení možnosti modifikace uvažovaného řešení na základě komplexních analýz zájmového území, a to nejen z hledisek technických, ale i kulturních, přírodních a krajinných. 
Jsme přesvědčeni, že kvalitní analýza potenciálu území zejména z těchto hledisek může otevřít cestu k přijatelnějším řešením. Bylo by jistě žádoucí, kdyby tradice zodpovědného a kultivovaného hospodaření našla své pokračování v současném zacházení s krajinou 
a v úvahách o její budoucnosti.“

Memorandum doporučuje, aby byly hodnoty kulturní krajiny okolí Plas a Mariánské Týnice zhodnoceny a zohledněny v aktualizovaných či nově připravovaných územně plánovacích podkladech, zejména v Zásadách územního rozvoje Plzeňského kraje. Pro toto cenné území doporučujeme vypracovat územní studii krajiny a zhodnocení krajinného rázu, které by mohly sloužit jako podklad pro vyhlášení přírodního parku. V úvahu rovněž přichází rozšíření současné (krajinné) památkové zóny Plasko o další jádrová území cisterciácké krajiny.