KOLIK MÁME VENKOVŮ? A JAK K NIM PŘISTUPOVAT? NA FA PROBĚHLA KONFERENCE ARCHITEKTURA VENKOVA
Závěr roku patřil na Fakultě architektury ČVUT diskuzi o venkovu. Konferenci Architektura venkova: Aktuální témata připravil Ústav teorie a dějin architektury společně s Ústavem památkové péče. Akce propojila výzkumníky zabývající se architekturou a urbanismem venkovského prostředí s odborníky z dalších oborů.
Podstatnou část programu tvořily prezentace doktorandů Fakulty architektury ČVUT, kteří tak měli možnost představit svůj výzkum řadě expertů. Kromě hostů z Národního památkového ústavu a dalších univerzit se akce účastnili například zástupci Etnologického ústavu či Ústavu dějin umění Akademie věd. V publiku se ale sešli také specializovaní řemeslníci nebo aktivní občané a zástupci různých spolků.
Program zahájila přednáška Radima Perlína (Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy). Jeho příspěvek se zaměřil na demografický vývoj v jednotlivých regionech a otevřel téma několika venkovů, tj. velmi rozdílnou perspektivu rurálních oblastí v zázemí velkých měst oproti lokalitám v příhraničí či takzvaným vnitřním periferiím.
Dominika Výšková se zabývá proměnou obvodových plášťů tradičních domů na Kraslicku. Představila proto svůj probíhající výzkum, jehož cílem je nejen dokumentace vizuálních změn, ale i měření parametrů vnitřního prostředí domů, které je novodobými zásahy ovlivněno. Tradiční venkovská zástavba ale může být také inspirací pro měkké zahušťování suburbií (příspěvek Jany Nádravské), svoje specifika vyžaduje též navrhování modrozelené infrastruktury ve vesnickém prostředí (připravila Tereza Havránková).
Pozornost veřejnosti i dotačních titulů se upírá i k zajištění kvalitního života starších občanů na venkově. Pro obyvatele venkova, zvyklé celý život na rozsáhlá stavení, o která je třeba se neustále starat, může být přechod do institucionalizovaného zařízení ještě složitější než pro jejich vrstevníky ve městě. Svůj výzkum, založený na rozhovorech s obyvateli řady komunitních domů pro seniory, prezentoval Matyáš Gál. Ten upozornil na zdánlivě drobné nedostatky, které ale mohou vést ke ztrátě intimity seniorů nebo jim zabránit v tom být nadále aktivní. Publikum živě diskutovalo o možnostech zahradničení či nedostatku prostoru na uskladnění osobních věcí.
Významně byl zastoupen i Národní památkový ústav. Martin Čerňanský představil svou mateřskou instituci jako účastníka příprav řady územních plánů památkově chráněných vesnic. Alespoň v těchto územích se snaží podpořit definici nových rozvojových ploch tak, aby byly stále zachovány urbanistické hodnoty venkovských sídel. Vesnice se do krajiny často obracely zadními částmi svých statků – tzv. humny se stodolami a dalšími hospodářskými budovami. Tento motiv, oblíbený řadou výtvarných umělců, ale dnes často ničí nová zástavba. Řešení, která zároveň nebrání novému rozvoji, přitom existují. Je například třeba, aby se vesnice rozvíjela spíše podél příjezdových cest. Markéta Hanzlíková se věnovala náročné obnově areálu bývalého vodního mlýna ve Vepřku a Alena Rákosníková ukázala řadu střídmých rekonstrukcí, které sice neplní stránky architektonických magazínů, mohou být ovšem návodem pro běžného stavebníka.
Pavel Fuchs představil svůj projekt Bydlení ve stodole, který zkoumá konverze hospodářských stavení. Zaměřil se hlavně na proměnu Hospodářského dvora v Bukovci, který dnes slouží jako domov rovnou třem rodinám najednou. Realizace mapované projektem ukazují neotřelá řešení a dávají možný impuls i dalším vlastníkům stodol či stájí. Ty sice ztratily svůj původní smysl a pro řadu nových funkcí se nehodí, přesto je ale mnohdy chceme zachránit, protože jsou významnou součástí charakteru venkova.
Konference se konala v době, kdy jsou aktualizovány nové předpisy i dotační programy na státní a evropské úrovni. Jejich cílem je razantní snaha o snížení energetické náročnosti budov. Bezhlavé plnění jednoho parametru ale může znamenat degradaci venkovského stavebního fondu a řady jeho detailů. Živá závěrečná diskuze sice ukázala určité vyčerpání řady účastníků, kteří se o kvalitní rozvoj venkova snaží ve svých povoláních každý den, zároveň ale odhalila řadu nápadů, jak docílit pozitivní změny. Hosté se shodli, že stavebníci venkovský prostor často degradují, protože nemají dostatek informací. Vzorem by proto mohl být například přístup anglických státních organizací, které se nespokojí jen s kontrolováním technických norem, ale majitelům budov trpělivě vysvětlují, jak může přístavba či odstranění zdi ovlivnit pohledové osy a panoramata.
Z konference vyjde v prvním čtvrtletí roku sborník. Pokud chcete být o publikaci informováni jako první, či Vás téma architektury venkova zajímá a chtěli byste se účastnit dalších akcí s podobným zaměřením, neváhejte se ozvat organizátorovi akce Pavlu Fuchsovi na emailu fuchspa4@fa.cvut.cz nebo telefonu 605 990 836.
Vztahy s veřejností Ústavu teorie a dějin architektury má na starosti Miroslav Pavel, zprávu připravil Pavel Fuchs.
