Půdorysná kompozice
Vlastní navrhovaná podoba rajského dvora Emauzy vychází z dochovaných pramenů z beuronského období s důrazem na tradiční výraz a modulové členění prostoru. Konkrétně je prostor rozdělen tradičním křížovým uspořádáním cest v osách situovaných podle světových stran s kruhovým centrálním prostorem, ve kterém je umístěna dominanta kříže. Křížové uspořádání cest přechází ve zpevněnou plochu podél obvodového zdiva. Těmito zpevněnými plochami jsou vymezeny čtyři vegetační plochy, které jsou dále odlišeny vegetačními prvky na obvodový trávníkový pás a vnitřní záhonovou výsadbu tradičních trvalek používaných v rajských dvorech.
Dimenzování půdorysné dispozice respektuje původní modul, tj. násobky tří metrů, který je uplatněn v rámci kruhového podstavce o průměru 3 m, dále jej opisuje 1,5 m široká cesta, na kterou navazuje vegetační plocha v šíři 3 m a dále zpevněná plocha opět v šíři 3 + 1,5 m. Vegetační plocha je navíc členěna dle použitých prvků na 1,5 m široké celky.
Středový kříž
Myšlenka na rekonstrukci kříže v jeho původní autentické podobě byla s ohledem na jeho složitost opuštěna. Nově navrhovaná úprava jasně deklaruje, že se jedná o nový prvek, který si ovšem klade za cíl vytvořit duchovní sepětí s původním prvkem, a to za pomoci původních symbolů a hesel na podstavci.
Vlastní ztvárnění je navrženo jako inverzní, kde je kříž odhmotněn vymezením objemovým uspořádáním vnějších ploch. Toto ztvárnění poukazuje na sekularizaci naší duchovně vyprázdněné společnosti a průzory, které vytvářejí objem hmoty okolo kříže, lze vnímat tak, že je ve své podstatě obsažen ve všem, co nás obklopuje.