Zlín připravil soutěž pro krajináře a architekty zaměřenou na jednu z nejstarších části města

Zlín 21. 8. 2023 – Město Zlín vyhlašuje otevřenou jednofázovou krajinářsko-architektonickou soutěž. Jejím tématem je revitalizace sadu Svobody a představuje tak v pořadí již 11. vyhlášenou soutěž od roku 2011. Termín pro odevzdání návrhů je v polovině listopadu a mezi porotci zasednou zkušení
krajináři v čele s předsedou poroty, architektem Petrem Jandou.

Nalezení řešení nejvýznamnějších městských prostor a budov pomocí architektonických či architektonicko-krajinářských, případně urbanistických soutěží má ve Zlíně svou století trvající tradici. Konkrétně revitalizace sadu Svobody znamená pro krajské město v novodobé historii šestou soutěž věnující se úpravě veřejného prostranství. Účastníkům nabízí atraktivní zadání, motivační odměny a podrobné soutěžní podklady.

Předpokládaná investice do území o velikosti 3,7 ha je 70 mil. Kč bez DPH. Úmyslem zadavatele je po ukončení soutěže navázat následně zadanou zakázkou v režimu jednacího řízení bez uveřejnění v předpokládané výši 7 mil. Kč bez DPH, kterou získá autor jednoho z oceněných soutěžních návrhů.

Pro soutěžící jsou motivační nejen odměny v soutěži, ale i tříměsíční lhůta k odevzdání soutěžních návrhů. Návrhy lze odevzdat do 15. 11. 2023 v českém i slovenském jazyce. Soutěžní podmínky a podklady připravené Kanceláří architekta města Zlína jsou dostupné na profilu zadavatele.

Soutěžící mohou využít i propracovaný texturovaný 3D model parku zhotovený přímo pro účely této soutěže. K dispozici je také aktuální audit dřevin, geodetické zaměření, hydrogeologický průzkum území, výsledky dotazníkového šetření a rozsáhlá fotodokumentace. Podklady zahrnují i studie a záměry v navazujících územích, např. na samotném zámku, nebo přímo sousedícím autobusovém nádraží.

Zlín je sice mezi architekty znám hlavně díky své baťovské architektuře vyznačující se užitím betonových skeletů s výplní z režného cihelného zdiva a nebývale rozsáhlé aplikaci principů zahradních měst, kořeny města jsou ale mnohem hlubší. A tato soutěž se dotýká jedné z jeho vůbec nejstarších čás#, které vévodí zámek se symbolickým číslem popisným 1. Jedná se o prostředí přírodně-krajinářského parku panského sídla pro Zlín zcela netypické, až nečekané, zasazené mezi historický střed města a rozsáhlý areál továrních budov firmy Baťa.

Historie sadu Svobody je úzce spjata se zámkem. V roce 1804 získal zámek a okolní park o rozloze tří hektarů hrabě Klaudius Breton. Park, tedy dnešní sad Svobody, upravil v anglickém stylu. V roce 1860 zámek koupil brněnský továrník Leopold Haupt, který jej poprvé otevřel veřejnosti, avšak pouze při významných událostech. K zámku patřil i panský dvůr, tedy dnešní park Komenského, pivovar později přestavěný na soudní budovu a další hospodářské stavby.

Změny přináší ve 20. letech minulého století prudký rozmach firmy Baťa a města Zlína. V roce 1929 koupil zámek i s přilehlými budovami Tomáš Baťa, čímž se otevřela cesta k zásadním urbanistickým změnám. Zahrnovaly zbourání ohradních zdí a zpřístupnění parku veřejnosti za účelem oddechu pracujících. V parku se dříve nacházela dvě jezírka a svou existenci v něm započala i zlínská zoologická zahrada.

KAMZ