Stromy jako přírodní klimatizace, ulice jich pomáhají ochlazovat desetitisíce. Některé ale selhávají

Při horkém počasí ve městech pomáhají listnaté stromy, které dokážou ochlazovat ulice. Také poskytují stín, zadržují vodu a čistí ovzduší. Například jen v ulicích Prahy jich roste zhruba 100 tisíc. Řada stromů ale kvůli špatným podmínkám zmíněné funkce neplní. Zlepšit to má nový manuál Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy, na kterém pracovali odborníci.

„Sytě zelené listy začínají být střídány vadnoucími listy, hnědými listy. To jsou lípy stříbrné,“ popisuje arborista David Hora lípu, která v půlce srpna uvadá na vinohradské třídě v centru Prahy a příliš nepomáhá ochlazovat své okolí.

„Právě lípa stříbrná, jsme zjistili, že v Praze nefunguje. Hůře snáší teplotní a vláhové výkyvy než třeba ty domácí druhy jako lípa srdčitá nebo lípa velkolistá, které byly v literatuře uváděny jako méně vhodné,“ vysvětluje Hora, hlavní editor městského manuálu plánování výsadby a péče o stromořadí v ulicích.

„V posledních 15 letech jsou výkyvy počasí tak velké, že stromy, které rostly stabilně desítky let, začínáme ztrácet. Takových stromů teď máme po Praze tisíce. Abychom předešli ztrátě stromů, tak se musíme zaměřit na nové výsadby, aby byly schopné přestát extrémní výkyvy a měly trošku víc rezerv než stromy, které vyrostou v omezených podmínkách,“ upozorňuje Hora s ohledem na vliv rostoucích teplot.

Vhodně vybraný strom přitom může v dobrých podmínkách už několik let po výsadbě pomáhat zmírňovat dopady klimatické změny lépe než některé stromy, které ve městě rostou desítky let.

Správně vysazený strom

Za magistrálou u budovy Národního muzea narážíme na jiné stromy, které připomínají akáty.

„Není to akát, je to jerlín. Můžete si všimnout, že stromy vypadají relativně zeleně, vitálně, a přitom nemají ani stromovou mísu, kterou jsme viděli na Vinohradské,“ poukazuje Hora. Stromy stojí v dlažbě. Vypadá to jako by vykukovaly z odpadkového koše, ale je to ochranný prstenec.

„Klíčem úspěchu, že stromy velmi dobře rostou v pevné ploše, která by se zdála být zcela nehostinná, je v podzemí vybudovaná konstrukce, která nese dlažbu, roznáší zatížení a pod tím je vlastně nezhutněná půda. A stromy tu byly vysázené před čtyřmi roky. Za tu dobu zdvojnásobily svůj objem jak kmene, tak koruny. Když si vzpomenete na lípu, která byla stářím nějakých 40 let, tak tyhle stromy ji hravě předeženou v následujících pěti letech,“ říká David Hora.

Nové smýšlení

Spoluautor pražského manuálu, přesněji čeřeno standardu, krajinářský ekolog Jan Richtr podotýká, že přístup ke stromům se naštěstí zlepšuje. A panuje snaha na jejich podmínkách zapracovat. Zajistit víc místa pro kořeny i lepší přístup k vodě.

„Smýšlení o stromech ve městě se začalo měnit především i u správců technické infrastruktury. Začínáme v Praze dělat i několik pilotních projektů, kde se snažíme přivádět i bouřkovou vodu. Máme systém regulační šachty, která hladinu srážkové vody dokáže postupně odvádět například do kanalizace. To znamená, že strom se neutopí.“

Dostali jsme se skoro až na samý konec Václavského náměstí, kde mezi nově vysázenými stromy je i výrazný vodní prvek. Fontána, která je na úrovni chodníku. Ve vodě si tu během srpnového odpoledne hraje několik dětí.

„Samozřejmě, všichni to známe. Voda ochlazuje. A stromy jsou obrovsky úspěšné a efektivní biologické klimatizace. Potřebují proud vody ze země do korun, aby přinášely živiny do listů a mohly správně fotosyntetizovat. Potom se vody musí zbavit a zbavují se jí odpařováním. Říkáme tomu transpirace rostlin. Stromy se ochlazují a ochlazují své okolí. To je ta primární ekosystémová služba, kterou od stromu v městském prostředí očekáváme a potřebujeme,“ podotýká Jan Richtr.

Metropole aktuálně sestavuje novou databázi všech stromů v ulicích. A také má připravený projekt k vyzkoušení nových exotických druhů dřevin.

Poslechněte si reportáž o tom, jaký vliv mají stromořadí ve městech: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/institut-planovani-ochlazovani-prinos-stromu-ve-meste_2208181941_ban