Od České ceny za architekturu po Park roku. Jak si vede česká krajinářská architektura v soutěžních přehlídkách?

Česká cena za architekturu, Grand Prix architektů, Park roku, Zelená střecha roku, Stavba roku, to je jen několik z cen udělovaných na české architektonické scéně, ve kterých můžeme najít i krajinářskou architekturu. Která náměstí, parky, nábřeží či zahrady získaly v posledních letech ocenění?

Česká cena za architekturu

Největší pozornosti se mezi tuzemskými architektonickými přehlídkami aktuálně dostává České ceně za architekturu, kterou od roku 2016 vyhlašuje Česká komora architektů. Cílem organizátorů je poskytnout nezávislý pohled na práce českých architektů, porota je tak složena výhradně ze zahraničních odborníků. A od prvního ročníku byl vždy alespoň jedním ze sedmi jejích členů krajinářský architekt nebo architektka, např. Henri Bava (Agence Ter), Martin Rein-Cano (Topotek 1) či letos Kathrin Volk.

Přestože Česká cena za architekturu má za sebou pouze sedm ročníků, od počátku se těší – možná díky celkové otevřenosti – velkému zájmu architektů. První rok se přihlásilo 475 projektů a díky tomu byla  hojně zastoupena i krajinářská architektura. Porota ze stovek přihlášených děl nominuje vždy kolem třiceti děl. Z nich vybere – bez ohledu na typ stavby – několik finalistů a udělí jednu hlavní cenu.

Na nejvyšší ocenění v České ceně zatím žádný čistě krajinářskoarchitektonický projekt nedosáhl. Pokud ale přijmeme myšlenku, připisovanou Luisi Barragánovi, že krajinářská architektura je architektura beze stropu, můžeme zmínit transformaci hradu Helfštýna (atelier-r) a její pobytová nádvoří a cortenové stezky a vyhlídky, která zvítězila v roce 2021. 

Dalších sedm projektů se od roku 2016 umístilo mezi finalisty: Revitalizace zámeckého návrší v Litomyšli (Josef Pleskot), Nábřeží Loučné tamtéž (Rusina Frei), Gahurův prospekt ve Zlíně (ellement), Lávka přes Dřetovický potok (Aoc architekti, Petr Tej), Revitalizace pražských náplavek (Petr Janda), Obnova Kostnického náměstí v Praze (R. Fingerová a H. Špalková) a letos Hlídka na Stráži (Mjölk architekti).

Mezi nominovanými, tj. v užším výběru z přihlášených děl, bychom našli tři parky: 4Dvory v Českých Budějovicích (M&P Architekti, D. Prudík), Jiráskovy sady v Litoměřicích (Z. Sendler, R. Táborová), Park Komenského ve Zlíně (V. Babka a P. Mudřík) a také čtyři náměstí: ve Frýdlantu (V. Balda, J. Jandourek), ve Stříbře (M&P Architekti), ve Žďáru nad Sázavou a Zelný trh v Brně (obojí Atelier RAW). Nominovány byly i Náves ve Velké Polomi (Atelier 38), Bastion u Božích muk v Praze (MCA ateliér), Piazzeta u kaple sv. Kosmy a Damiána v Emauzích (T. Hradečný), Instalace Victoria Pragensis – Botanický labyrint (J. Lasovský), Lávka přes Orlici (baum baroš), Lávka na Farských humnech (Z. Ryška, J. Skoupý), Stezka nad vinohrady v Kobylí (Keeo4design), Podchod u stanice metra Vltavská (U / U Studio, Re_place), Stezka okolo rybníku Olšina (studio reaktor) nebo Procházka nad lomem v Beskydech (Henkai architekti, Zahrada park krajina).

Grand Prix Architektů

K soutěžním přehlídkám s nejdelší tradicí patří Grand Prix Architektů. Obec architektů ji pořádá od roku 1993, kdy soutěž založila Alena Šrámková. Porota, kterou obdobně jako v České ceně za architekturu většinově tvoří zahraniční odborníci, uděluje hlavní cenu, ceny v kategoriích a čestná uznání. Krajinářská architektura zde sice dlouhodobě má vlastní kategorii, ale až do nedávna nebyli krajinářští architekti a architektky zastoupeni v porotě a soutěž trpěla nízkým počtem přihlášených děl. Rozdělení projektů do kategorií se také ukázalo jako trochu problematické, jelikož jejich hranice jsou těžko definovatelné. Krajinářské projekty tak bývaly oceněny jako urbanismus, resp. drobná architektura, nebo naopak v kategorii krajinářská architektura soutěžily domy. V posledních letech se ale Grand Prix otevřela většímu množství tvůrců a na kritiku složení poroty organizátoři zareagovali vstřícně a v posledních letech jmenovali slovinskou krajinářskou architektku Anu Kučan nebo Martina Rein-Cano.

Z krajinářskoarchitektonických projektů přihlášených do Grand Prix architektů za posledních 15 let dosáhl nejvýše Bastion u Božích muk (MCA ateliér), který získal hlavní cenu v roce 2012. V kategorii Krajinářská architektura a zahradní tvorba pak byly oceněny například Zámecký park ve Ctěnicích (T. Jiránek, D. Prudík), vyvýšená Cyklistická stezka v Kadani (V. Branda), Areál volného času Ladronka a Park Chrpová v Praze (Šafer Hájek architekti), Hřbitov v Dolních Břežanech (Z. Sendler) nebo Lávka přes Dřetovický potok (AOC architekti, Petr Tej). Letos si malou zelenou kostku odnesla Paluba Hamburk (projectstudio8), transformace zanedbaného prostranství před plzeňským nádražím.

Již zmíněné Nábřeží řeky Loučné v Litomyšli, Rekonstrukce náměstí ve Frýdlantu a Revitalizace pražských náplavek uspěly v minulých letech v kategorii urbanismus. Drobné objekty v lesoparku v Zátiší (H3T architekti, APOLO, ARCHA, JUCH) porota ocenila za architektonický design a např. Stezka nad vinohrady v Kobylí (Keeo4design) si odnesla cenu v kategorii Novostavba. Čestná uznání pak získal například Park 4Dvory, instalace Victoria Pragensis, předprostor kina Luna v Ostravě (PROJEKTSTUDIO EUCZ), „akupunkturní“ úpravy veřejných prostranství v Líbeznicích (M1 Architekti) nebo Kaplička Čtyř svatých doprovázející polní cestu u Chrudimi (ti2 architekti).

Park, zahrada i střecha roku

Mimo široce koncipovaných přehlídek se na české scéně udělují i ceny více specializované. Dlouhou tradici má soutěž Park roku, kterou organizuje Svaz zakládání a údržby zeleně. Je úžeji zaměřena nejen, co se týče typologie přihlašovaných projektů odpovídající názvu přehlídky, ale v hodnocení je také kladena větší váha na kvalitu vegetačních prvků (podle kritiků až příliš). A to nejen vzhledem k návrhu, ale zohledňuje se i úroveň realizace a průběžné péče. Porotu Parku roku tvoří kromě zástupců SZÚZ reprezentanti dalších oborových organizací (Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, Svaz školkařů) a vysokých škol (Fakulta architektury ČVUT, Zahradnická fakulta MENDELU).

Specifika Parku roku způsobují, že se od dvou výše popsaných architektonických přehlídek, kde se projekty často opakují, mohou značně lišit nejen oceněné stavby, ale vůbec i množina přihlášených děl a jejich autorů.

Za posledních deset let získalo první cenu sedm projektů: Vnitroblok za Žižkovskou vozovnou (Steiner a Malíková krajinářští architekti), Obnova Sadů Československých legií v Hranicích (Zahrada Olomouc), Lesopark na ostrově Santos (Ing. P. Šimek – Florart), Park Komenského

ve Zlíně (V. Babka, P. Mudřík), Jiráskovy sady v Litoměřicích (Z. Sendler, R. Táborová), Podzámecký park – Tyršovy sady v Pardubicích (New Visit) a Park Stromovka v Humpolci (OK PLAN, Partero).

Svaz zakládání a údržby zeleně pořádá i další úzce zaměřené soutěže, např. Zelenou střechu roku, kde nesoutěží jen extenzivní rozchodníkové koberce, ale i plnohodnotná (polo)veřejná prostranství vyzvednutá na konstrukci. V posledních letech uspěl např. DRN na Národní třídě v Praze (S. Fiala, J. Kocourek), Main Point Pankrác (DAM architekti, Terra Florida), střecha českého pavilonu z EXPA 2015 (Z. Sendler) nebo zahrada na sídle ČSOB v pražských Radlicích (J. Pleskot, M. Vavřín, E. Vízková).

Stavba roku a mezinárodní úspěchy

Několik krajinářských projektů se prosadilo i v soutěži Stavba roku, kterou vyhlašuje Nadace ABF společně se Svazem podnikatelů ve stavebnictví v ČR, Ministerstvem průmyslu a obchodu ČR a Českou komorou autorizovaných inženýrů a techniků. Nominacemi nebo zvláštními cenami partnerů byly oceněny např. Centrum obce Tetín (mackovič architecture, spoluautor: Terra Florida), Úpravy Löschnerova náměstí v Kadani (P. Uhlík, P. Jurák, Š. Špoula) nebo Obnova Lobezského parku v Plzni (Atelier Rákos). Podzámecký park – Tyršovy sady v Pardubicích (New Visit) pak v roce 2017 získaly přímo titul Stavba roku a také Cenu předsedy Senátu a Cenu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Asociace pro urbanismus a územní plánování. Stejný projekt letos uspěl v mezinárodní soutěži European Garden Award. Zahraniční ocenění si připsal i Park 4Dvory (M&P Architekti, D. Prudík), který zvítězil v German Design Award. Zvláštní uznání ve stejné soutěži získala Zahrada Hospitalu Kuks (Ateliér Krejčiříkovi, AND) a revitalizace pražských náplavek (Petr Janda). Obnova pražských náplavek je ostatně jedním z nejvíce oceňovaných českých projektů v zahraničí z poslední doby. Prosadila se v Mies van der Rohe Award 2022, Architecture Master Prize 2020 nebo BigSEE Architecture Award, kde najdeme i další české projekty – např. Vrchlické sady v Klatovech (Jakub Chvojka) nebo už zmíněné Masarykovo náměstí ve Stříbře, Nábřeží Loučné v Litomyšli nebo Lávku přes Dřetovický potok.

Ceny pro studenty i za celoživotní dílo

Nadějné vyhlídky české krajinářské architektury představují soutěže studentských prací. Zatímco přehlídku diplomových prací s udělováním cen pořádá Česká komora architektů již 23 let, novinkou, která má za sebou teprve první ročník, je Laurus, soutěž ateliérových prací studentů českých a jedné slovenské školy krajinářské architektury.

Jedním z nejvyšších ocenění, kterého může architekt za svou kariéru dosáhnout, je Pocta České komory architektů. Jako doposud jediný krajinářský architekt jí byl v roce 2018 oceněn prof. Ivar Otruba. Za stěžejní atributy (krajinářské) architektury, tedy „záměrného a zjevného spojování života s prostředím“, považoval souznění s místem, pravdivost a především pokoru: „Pokoru k danému prostředí, pokoru k přírodě, pokoru k užitému materiálu (rostlinám a všemu ostatnímu), pokoru k tomu, pro koho se to dělá, případně pokoru k těm, kteří přišli před námi.“