„Krajinářská architektura není jen o sázení stromů, ale o promyšleném utváření veřejného prostoru,“ říká Zdeněk Sendler, jeden z nejvýznamnějších českých krajinářských architektů. V novém dílu podcastu Město do uší s moderátorem Davidem Karáskem mluví o přístupu k městské zeleni, o tom, kde končí dobrá praxe a začíná marketing, a proč je důležité vnímat veřejný prostor jako celek. 

Zeleň ve městě. Jaký je správný přístup?

Veřejná zeleň je podle Sendlera klíčovou součástí městského prostoru. Neměla by být jen doplňkem, ale součástí městského prostředí. „ Když se podíváš na česká města – Brno, Prahu, další –, jak vnímáš poměr zeleně a zastavěné plochy? Je to v pořádku, nebo by se měl měnit?​“ ptá se David Karásek v podcastu.

„To je strašně individuální,​“ odpovídá Sendler. „Hodně záleží na historickém vývoji města. Třeba v Brně, když se bouraly hradby, vznikl prostor pro zeleň – například Koliště a další parky.​“ Ideální je podle něj hustší síť menších parků, které jsou dostupné pěšky. „Když procházím centrem Brna, můžu jít parkem od Moravského náměstí přes Lužánky až do Králova Pole.

Po cestě narazím na menší parky jako Slovanské náměstí nebo Šelepku. Funguje to skvěle – jsou od sebe vzdálené jen deset minut chůze.​“ Velké městské parky mohou být hůře dostupné a méně bezpečné, proto považuje síť menších parků za efektivnější řešení. Jako inspirativní příklad uvádí Vídeň. „Vídeň mě fascinuje promyšleností vnitrobloků, pavlačí, městských parků i dětských hřišť. V nových sociálních zástavbách je všechno propojené – bydlení, doprava, veřejný prostor. Pavlače jsou plné života, v parteru jsou kavárny, hospody, dětské herny. Celé je to dobře dostupné MHD a působí příjemně.​“

Zdeněk Sendler

Sendlerova cesta k oboru začala už v dětství. Vyrůstal v rodině zahradníka, jeho otec pracoval v dětské nemocnici v Brně a on sám trávil dětství mezi stromy a květinami. „Tropické skleníky, obrovská zahrada – to byl můj svět,​“ vzpomíná v rozhovoru. Po vyučení zahradníkem pokračoval ve studiu na Vysoké škole zemědělské v Lednici na Moravě a brzy ho začalo zajímat širší měřítko prostoru – propojení architektury, urbanismu a krajiny. V roce 1990 založil Ateliér zahradní a krajinné architektury a v roce 1993 začal spolupracovat s Václavem Babkou. Nyní vede ateliér společně s kolegyní Lucií Radilovou. 

„Krajinářská architektura je průnik několika disciplín,​“ vysvětluje Sendler. „Urbanismus, architektura, provoz, doprava, technická infrastruktura, ale především život. Veřejný prostor je kompromisem mezi mnoha zájmy.​“ 

Zdeněk Sendler se ve své práci zaměřuje na revitalizaci městských parků, historických sadů, náměstí a veřejných prostorů. Spolupracuje také s architekty na návrzích menších zahrad u rodinných domů. Přestože většinu času pracuje u počítače či rýsovacího stolu, rád také pracuje rukama a podílí se i fyzicky na realizaci projektů.

Město do uší 

Veřejný prostor je ústředním tématem, které bude provázet všech 8 dílů podcastu Město do uší, jejž moderuje David Karásek, šéf firmy mmcité, zabývající se navrhováním nejen městského mobiliáře. Fascinovaný tímto tématem už přes 30 let se David společně se svými hosty podívá na život ve městě z jiné perspektivy. V dalším díle se bude zamýšlet také nad vizuálním smogem.

Foto: Kamil Salitba

O hudbu k našemu podcastu se postaral sound designér Adam Hejna.