Město a krajina: dvě nové knižní perspektivy proměny našeho prostředí

Dvě nové publikace vydali vyučující Ústavu teorie a dějin architektury. Myšlenky předních světových krajinářských architektů, architektek a teoretiků představuje kniha Jany Tiché Krajina a její architektura. Filozof města Vladan Klement se v publikaci Město jako laboratoř změny zaměřuje na filozofické aspekty města a otázky dohledu, který mění náš způsob vnímání veřejného prostoru.

Nové publikace se zaměřují na klíčové otázky vztahu mezi přírodním a urbanizovaným prostředím. Přinášejí netradiční pohledy na vztah přirozeného a vystavěného světa, technologií a ekologie, udržitelnosti a krásy, kontroly a svobody.

Jana Tichá se dlouhodobě věnuje teorii krajinářské architektury, která se také díky ní dostala do českého odborného architektonického diskurzu. Zaměřuje se na dynamiku vztahu mezi přírodní a kulturní krajinou s důrazem na témata jako je vztah ekologie a estetiky, městská divočina a urbanizovaná krajina, nebo péče o krajinu v historickém prostředí. 

Její publikace Krajina a její architektura představuje myšlenky předních světových (krajinářských) architektů, architektek a teoretiků. Nechybí mezi nimi jména jako Ignasi de Sola-Moralese, Marca Treiba nebo Elizabeth Meyer. Také geografický záběr je široký a zahrnuje praxi z Německa, Švýcarska, Francie či Spojených států. Kniha, která získala podporu v rámci Akademické soutěže FA ČVUT a Interní soutěže Institucionálního plánu ČVUT, je určená nejen studujícím a profesionálům v oboru krajinářské architektury, ale všem architektům, architektkám a lidem zajímající se o symbiózu živé přírody a vystavěného prostředí. „Publikace nabízí inspirativní pohled na současné i historické otázky krajinářské architektury a přináší bohatý zdroj znalostí a podnětů pro budoucí vývoj oboru.” napsala recenzentka architektka Lucie Vogelová a dodává: “Srdce mi zajásalo, když jsem zjistila, že na otázky, které si kladu při mé dlouholeté praxi, se pokouší nalézt odpovědi kolegové z celého světa. Díky!“ 

V průběhu podzimu vyvrcholilo i roční cílené zkoumání Vladana Klementa fenoménu surveillance. S přednáškou Technologie dohledu jako morální problém byl pozván na Katedru filosofie FF Masarykovy univerzity a následně na Ústav politologie FF Univerzity Karlovy. Přednášky se zaměřily na etické dilema spojené s rostoucími možnostmi sledování v městském prostředí. Snažily se nastolit odpověď na otázku, jaká je hodnota svobody a jak sledovací technologie ovlivňují naše chování a morální rozhodování. Protože „technologie a mocenské struktury formují naše vnímání městského prostoru stejně jako jeho fyzickou podobu,“ doplňuje Vladan Klement. 

Sumarizace jeho zkoumání představuje kapitola Budoucnost technologií dohledu: aktéři moci versus obyvatelé měst? v nově vydané knize Město jako laboratoř změny, která vznikla jako výsledek mezioborové spolupráce odborných pracovišť v ČR pod záštitou Akademie věd České republiky. V této práci se zaměřuje na filozofické aspekty města a otázky dohledu, které zásadně mění náš způsob vnímání veřejného prostoru a jeho hranic mezi otevřeností a kontrolou. 

Publikace Krajina a její architektura je k dostání v knihkupectví ČVUT a v jeho eshopu. Kniha Město jako laboratoř změny je k dostání v nakladatelství Argo.