Martin Smetana: Jak sadit stromy na pole?

Ideální doba pro výsadbu stromů je na podzim. Stromy bez listů mají snížený výpar, proto při přesazování nehrozí jejich vysušení. Kořeny ale pokračují ve svém růstu a do jara se tak stromy hezky zakoření. Snad ani neexistuje pozemek, na který by nešlo vysadit nějaký ten strom. V tomto článku shrneme všechny informace, které byste měli znát před výsadbou stromů do sadů, remízků, větrolamů nebo stromořadí, abyste se vyhnuli zklamání.

Vysévat nebo vysazovat stromy

Jaký je ale správný postup při výsadbě? Někdy může být výhodnější stromy raději vysévat než-li vysazovat. Je to levnější, méně pracné a mnohem efektivnější zejména pokud je cílem dostat stromy na méně úrodné nebo extrémně suché stanoviště, kde hrozí výrazné úhyny. Stromy vyrostlé ze semínka přímo na svém konečném stanovišti jsou mnohem lépe přizpůsobené zde dobře prosperovat a nehrozí ani povýsadbový šok z přesazení. Pro přímé výsevy stromů do volné krajiny existuje i metodika s praktickou příručkou, která je k dispozici zdarma ke stažení. Pro přímý výsev jsou vhodné zejména duby, ořechy nebo kaštany, které vytváří hluboký kůlový kořen.

Jak vysazovat

Vykopat jamku, vložit sazenici, zasypat a oplotit. Vypadá to sice jednoduše, ale pokud se chcete vyhnout zklamání, podívejte se na stránky Sázíme budoucnost, kde najdete jednoduché manuály k výsadbě.

Detailnější a odbornější informace najdete ve Standardech AOPK ČR.

Následná péče je důležitá

Nezapomeňte, že výsadba je jenom začátek. Pro dosažení úspěchu je zásadní dobrá následná péče nejméně 3 roky po výsadbě, v případě pomalejšího růstu nebo přetrvávajících nepříznivých podmínek (sucho) i déle. Nepodceňte pravidelnou kontrolu oplocení proti zvěři nebo jestli stromy nepotřebují zálivku. Pravidelná péče i v pozdějších letech přispívá k prodloužení životnosti stromů. Při kontrole starších výsadeb je vhodné dle potřeby zajistit výchovný nebo omlazovací řez, odstraňování suchých větví nebo nahrazování uhynulých jedinců.

Nejdůležitější pravidla

Abyste naplno využili potenciál stromů, je důležité dodržet několik jednoduchých pravidel:

1. Vysazujte pouze původní druhy dřevin, preferujte listnáče

Zákon o ochraně přírody a krajiny obsahuje nástroje na regulaci nepůvodních druhů rostlin a živočichů v rámci obecné i zvláštní ochrany přírody a krajiny. Záměrné rozšíření geograficky nepůvodních druhů rostlin či živočichů do krajiny podléhá povolení orgánu ochrany přírody. Více zde. Do volné krajiny vysazujte jenom původní druhy dřevin a z nepůvodních ovocných dřevin pouze ty, které se na našem území pěstují dlouhodobě (jabloně, hrušně, vlašské ořechy), protože poskytují mnohem více potravy pro naše druhy živočichů. Jinak je nutný souhlas orgánů ochranu přírody, který však většinou nezískáte.

2. Dopřejte stromům dostatek prostoru

Dřeviny dorůstají v dospělosti různých rozměrů. Vysazujte je v dostatečné vzdálenosti od sebe, aby měly dostatek prostoru pro kořeny i větve, a mohli z nich vyrůst dostatečně silní, odolní a dlouhověcí jedinci. Doporučené vzdálenosti najdete taky ve Standardech AOPK ČR.

Pokud máte úzký pozemek a nemůžete se ani domluvit se sousedy, stojí za to vysázet alespoň keře, nižší stromy (švestky, mandloně, jeřáb ptačí) nebo stromy s užší, štíhlou korunou (např. hrušně odrůdy Hohensaatenská, dub letní ‘Fastigiata’) nebo „na hlavu“ seřezávané stromy (např. vrby).

Pokud naopak máte dostatek místa, preferujte vzrostlé stromy. V databázi www.stareodrudy.cz se můžete podívat na odrůdy ovocných dřevin a kromě využití ovoce či pěstitelských nároků vybírat také dle vzrůstu stromu v dospělosti. Některé odrůdy jabloní nebo hrušní vytvářejí v dospělosti koruny i o průměru 10 m. Ořešáky, duby nebo oskeruše mají ještě větší koruny – až 20-25 m.

Jak daleko sázet od hranice pozemku?

Minimální šíře pozemku pro výsadbu stromů by měla být 6 m (ideálně alespoň 10 m) a keřů nebo na hlavu seřezávaných stromů 3 m. Dále je třeba zohlednit ochranná pásma inženýrských sítí a vozovek. Bližší informace viz dokumenty výše.

Je nutné žádat o povolení pro výsadbu stromů a keřů na zemědělské půdě?

Na běžné zemědělské půdě (orná půda, trvalý travní porost, ovocný sad) můžete vysazovat stromy dle Vašeho uvážení. ​Omezení pro výsadbu dřevin platí pouze ve zvláště chráněných územích (národní park, chráněná krajinná oblast, přírodní rezervace, přírodní památka apod.), kde je nutný souhlas orgánu ochrany přírody. Nelze získat souhlas s výsadbou dřevin, pokud by výsadba byla v rozporu s předmětem ochrany (např. výskyt vzácných světlomilných druhů rostlin a živočichů na loukách nebo přirozeně bezlesích plochách jako jsou strmé svahy a skalnaté výchozy).

Je nutné pro výsadbu stromů a keřů na orné půdě nějaké povolení?

Pokud se rozhodnete vysazovat stromy na orné půdě, nejspíš současně provedete i její zatravnění. Pro zatravnění orné půdy není dopředu třeba žádné povolení nebo ohlášení úřadům. Po zatravnění byste měli ohlásit Katastrálnímu úřadu změnu druhu pozemku z orné půdy na trvalý travní porost. Postup jak na změnu pozemku najdete v tomto článku. Katastrální vyhláška definuje druh pozemku „trvalý travní porost“ jako pozemek využívaný k pěstování trav nebo jiných bylinných pícnin, na kterém se mohou vyskytovat stromy a keře. Takže pozemek, na kterém vysadíte stromy a keře (pokud to zrovna nebude les), může být v katastru nadále evidován jako trvalý travní porost. Vyjmutí pozemku ze zemědělského půdního fondu ani žádost o změnu využití území není potřeba, přestože se občas najde neinformovaný úředník, který to na vás může zkoušet.

Co stromy a zemědělské dotace? Nepřijde o ně zemědělec?

O tom, že stromy do polí a na louky patří, svědčí i nový dotační titul Agrolesnictví. Ten s výsadbou stromů počítá, přičemž zemědělská kultura zůstane stejná (orná půda nebo trvalý travní porost), jenom přibude příznak „agrolesnický systém na orné půdě“ resp. „agrolesnický systém na trvalém travním porostu“.

Již nyní platí, že pokud roste na 1 ha méně než 100 ks stromů, může zemědělec nadále na celou plochu čerpat dotace. V LPIS-u si ji zaeviduje jako „trvalý travní porost“ nebo „jiná trvalá kultura“, pokud jde o krajinotvorný sad nebo ovocné stromořadí. V případě keřového remízku, který je součástí pastviny a může být využíván zvířaty k okusu, lze plochu remízku v celé ploše ponechat jako součást dílu půdního bloku a tato plocha je způsobilá pro čerpání zemědělských dotací.

Oplocení po výsadbě

Pro výsadbu solitérních stromů, stromů v stromořadích nebo v sadech je nejvhodnější individuální oplocení každého stromu zvlášť. Pro tento typ oplocení není povolení potřeba.

Pro ochranu výsadby skupin stromů nebo keřů v remízcích je vhodnější skupinové oplocení formou lesnické oplocenky. Ještě složitější je oplotit celý pozemek. Základní přehled o této problematice naleznete zde.