Když město peče – Jak přežít (nejen) první horké dny a neztratit dech.

S narůstajícími vedry se stává důležité i to, jakou barvu má náš dům. Rozdíl mezi černou a bílou střechou může být i 25 stupňů. Horké počasí přitom nejvíce ohrožuje seniory, kteří často zůstávají zavření v přehřátých bytech bez stínu a pomoci. Jak těmto situacím čelit a jak mohou pomoci i obyčejné změny v našem okolí, radí odborníci z programu Adapterra Nadace Partnerství.

Česká republika zažívá první tropické dny letošního roku a meteorologové varují, že podobných vln bude v budoucnu přibývat. S rostoucími teplotami se města mění v horké pasti, které nejvíce ohrožují seniory, děti a lidi s chronickými nemocemi. Vedra podstatně ovlivňují pracovní výkonnost, některá venkovní povolání se během nejteplejších částí dne stávají nebezpečná. Odborníci proto apelují na změny v městském plánování i každodenním chování obyvatel. Řešením je známé duo – zeleň a voda. Dostat jej do center měst je ale oříšek.

V hustě zastavěných oblastech může být i o 8 °C tepleji než na venkově. Zásadní problém je tzv. „městský tepelný ostrov“ – jev, kdy betonové a asfaltové plochy ve městech pohlcují teplo přes den a v noci jej pomalu uvolňují, čímž dochází k významnému zvyšování teplot ve srovnání s okolní krajinou. Jak moc se materiály ohřívají, je možné výrazně ovlivnit pouhou barevností.

Rozdíl v teplotě povrchu černé a bílé střechy může být i 25 stupňů Celsia. A to už je cítit postupně i v okolí domu. —  Magdalena Maceková, specialistka na adaptace ve městech

Potřebujeme změnu myšlení a větší zapojení obyvatel. Každý může přispět především k řešení vlastní situace.

Z dlouhodobého hlediska je vhodné podporovat ve své čtvrti nejen nové výsadby, ale taky péči o stávající stromy, nebo vyvíjet tlak na městské úřady, aby investovaly do adaptačních opatření.

Vedle technických opatření odborníci zdůrazňují i sociální aspekty problému. Vysoké teploty zasahují zejména seniory, kteří často zůstávají zavření v přehřátých bytech, bez klimatizace nebo přístupu ke stínu.

Podobně jako s povodněmi

Města by měla mít krizové plány pro horké dny stejně jako na povodně. Je to otázka veřejného zdraví. Je potřeba města doplnit chladícími centry, dostupných fontán a komunitní pomoci.

Některá města se již svědomitě připravují, například Hodonín nedávno schválil adaptační strategii, jejíž podstatnou část představuje právě management pro zvládání vln veder. Vznikla také publikace o přehřívání měst, či infolisty ke stažení zdarma s radami, jak zvládnout horka, jak chladit města, nebo stavět domy, které se nepřehřívají. 

Doporučení odborníků pro horké dny

⚠️ Sledovat výstrahy meteorologů a dodržovat doporučení hygieniků.
🛒 Plánovat denní aktivity, nakupovat s předstihem
🌞 Omezit pobyt venku během poledních hodin, i v práci umožnit siestu.
💧 Dostatečně pít.
🚰 Zajistit dostupnou vodu – pítka, fontány, nalévání vody v provozovnách (projekt Dolej si).
🌳 Zalévat veřejnou i soukromou zeleň – zejména stromy.
🪟 Větrat pouze v noci a brzy ráno, ve dne naopak zvnějšku stínit a zavírat okna.
🏛️ Využívat chladné veřejné prostory, knihovny, kostely nebo obchodní centra jako útočiště před horkem.
🧓🤝 Nabídnout pomoc starším sousedům – např. s nákupem nebo dopravou do chladnějších prostor.
🚑 Sledovat zdravotní stav, při změnách vědomí či náhlé zmatenosti se nebát volat záchrannou službu.