Jiří Malík: Ochrana před povodněmi? Místo přehrad potřebujeme obnovit celou krajinu

Současný přístup k ochraně proti povodním pomocí polderů a přehrad nestačí. Místo toho musíme začít zadržovat vodu v krajině plošně, ne jen bodově. Klimatická změna zvyšuje riziko záplav, zatímco naše krajina stále méně zvládá hospodařit s vodou – meliorace, utužená pole, asfalt a lesní cesty přispívají k tomu, že srážky se mění v povodně dřív, než stačíme zareagovat, a rychle nabírají na energii.Stavět hráze tam, kde není vyřešený splach půdy, je plýtvání prostředky a risk. Velká vodní díla sice na chvíli před vodou ochrání, ale nezabrání ničivým povodním, které jsou čím dál častější, ani neřeší příčiny sucha. Je to falešný pocit bezpečí, který nás odvádí od toho, co je skutečně potřeba – obnovit krajinu tak, aby vodu zadržovala přirozeně a řešit tím sucho i povodně najednou.

Každé opatření v ploše krajiny, které uděláme, pomůže postupně snižovat riziko a zmírní dopady záplav i sucha. Ano, technická řešení mají své místo, ale tam, kde příroda sama už nestačí. Celková úprava krajiny je jediný způsob, jak snížit riziko povodní a přizpůsobit se klimatickým změnám – účinně a na dlouho.

Potřebujeme otevřenou akademickou diskusi, kde se zapojí odborníci, a politici musí naslouchat. Je třeba dospět ke konsenzuálnímu řešení, které nebude motivováno pouze líbivostí nebo ziskem hlasů, či zakrývaným ekonomickým zájmem velké investice, ale bude skutečným dlouhodobým zájmem o udržitelnost a bezpečí krajiny a jejích obyvatel na základě nezávislé expertní cost-benefit analýzy s dlouhodobým výhledem.

Musíme změnit filozofii našeho přístupu ke krajině. Z dlouhodobého hlediska bude ochrana obyvatelstva prostřednictvím celkové péče o krajinu nejlevnější, nejbezpečnější a nejspolehlivější cestou, jak ochránit nás všechny, nejen několik procent rozlohy záplavových zón z celé plochy státu. Povodně jsou trochu ruleta – mohou se objevit kdekoli. Proto potřebujeme řešit všechna území.

P. S. Na fotce vidíte polder u Stronie Śląskie. Na jeho protržení při zářijových povodních měla výrazný vliv intenzivní mýtní těžba dřeva. Pojezdy těžké techniky po spádnici vytvořily z kolejí potoky, lesní cesty proměnily v dravé říčky provázené masivní erozí půdy. Ty s sebou nesly obrovské množství štěrku, který nakonec zanesl spodní otvory polderu a katastrofa byla dokonána.

Podobné problémy se týkají i lesní těžby a lesních komunikací u nás v ČR – svážení dřeva a devastace cest přispívají k erozi a zvyšují riziko povodňových událostí.