Hřbitovy se obejdou i bez hrobů, ukazuje architektka Blanka Solár na výstavě

Citlivé téma pohřbívání se v kontextu velkého businessu a legislativy snaží otevřít na výstavě Hřbitov bez hrobů; pietní biocentrum? Odkrývá zpovědi hrobníka a zaměstnance krematoria a ukazuje soudobé možnosti udržitelného pohřbívání.

Galerie Mini na fakultě architektury VUT uvedla výstavu Blanky Solár, jež se zabývá nedůstojným systémem pohřbívání a v diplomové práci navrhla hřbitov bez hrobů. Audiovizuální konfrontace obrazů hřbitova budoucnosti akritického vnitřního hlasu hrobníka a zaměstnance krematoria upozorňuje na realitu současného pohřebního průmyslu a představuje legislativní omezení v otázce volby naší poslední stopy.

Více než 100 let od legalizace pohřbu žehem a s problémy pohřbívání rostoucích městských populací si téma vyžaduje kritickou revizi. Vize hřbitova 21. století je podle Solárové pietní biocentrum – biodiverzní komponovaná krajina, kde to žije. Řeší problematiku biocenter a jejich údržby v české kulturní krajině a souvisí s probíhající debatou o liberalizaci pohřebního zákona a aktualizaci pohřebního průmyslu v Česku. Tyto liberalizační tendence prosazují moderní, zpravidla ekologičtější a udržitelnější přístupy, které jsou již dostupné v zahraničí, zejména v podobě kompostování lidských těl – tzv. „teramace“ (Německo, USA).

Hlas hrobníka výstavě propůjčil Adam Vokáč, hrobník a správce Lučního hřbitova na Ďáblickém hřbitově v Praze, jenž absolvoval americký kurz Green Burial Masterclass a posléze založil spolek Poslední stopa. Jeho prostřednictvím šíří osvětu o nových možnostech, jako je právě přírodní pohřebnictví, a cílí na jejich všeobecné i legislativní přijetí. Se spolkem Poslední stopa vydal petici za svobodné a udržitelné pohřebnictví, k níž se na výstavě návštěvníci mohou podpisem připojit. 
Od 13. listopadu se výstava zopakuje v Pohřebním ateliéru na Vinohradské 161 v Praze – Strašnicích, kde také po 18:00 proběhne další doprovodná diskuze.