Východiska
Některé stromy a staré zahuštěné výsadby prostor zarůstaly, členily park a zmenšovaly jeho plochu. Nebezpečnost. Hygiena. Vybavení dosloužilo. Lidé se v parku nezdržovaly, jen probíhaly, čekaly na okrajích na autobus, záškoláci. Výrazné kulisy, mrakodrap, fabrika, obchoďák, novostavba Jiřičné, trh, okolní stromy, ulice Školní, doprava, město, semafory. Kvalitní městské „zahradničení“.
Návrh
Snažili jsme se o park, který bude uceleným prostorem, plochou korespondující s okolím a absorbuje ojedinělost tohoto města. Principy pozvedají park na úroveň městotvorného objektu, který se se stal svébytnou součástí zlínského centra. Komponovali jsme park jednotně, střízlivě, bez příkras. Jednotlivé, zde umístěné stavby jsou výrazově silné, jednoduché. Jejich soudobost je opakováním klasických forem a měřítka. Jediná výraznější a dynamická „dekorace“ jsou v parku rostliny a jejich kombinace. Vše je přívětivé, neokázalé a využitelné. Do rekonstrukce byla zahrnuta související ulice Školní, nejvýznamnější ulice na hranici mezi starým a novým městem. Chybějící západní řada domů byla na ní nahrazena parterem s možností souběhu náplní a funkcí. Parter je osázen rostlinami. Do řešení byla zahrnuta adaptace klasicistní knihovny na zázemí a otevřený objekt. Za knihovnou je umístěna fontána. Síť starých a nevýznamných chodníků nahradila v parku velká, do terénu vepsaná, elipsa. Přístupy byly vyřešeny přímkami chodníků. Parkem prochází volná, vlnící se pěšina – spojnice. V jižní části je ve výseči elipsy a parteru přidáno hřiště. Od ulice Štefánikova chrání hřiště horizontální objekt sala terrena. Parter je ohraničen nástupním „portálem“ markýzy prodejny jízdenek. Součástí nového principu řešení bylo také začlenění jinak nedotčeného hrobu padlých ze světové války. V těžišti plochy stojí nový hudební altán. Území je vybaveno lavicemi, plató, osvětlením, hračkami a jiným mobiliářem. Snažili jsme se o „nový start“ pro rostliny a uspořádáním porostů vytvořili podmínky pro zahradnickou kreativitu a péči. Dosadby dřevin později přispějí ke zpevnění porostní struktury a stabilizaci stárnoucí vegetace. Nejobtížnější bylo při realizaci dodržet předjímané řešení, aniž by došlo v důsledku řady komplikací k odchýlení od původních principů. Při realizaci vítězil selský rozum, který bývá vzácný. Stavba proběhla v krátkém období, kdy bylo uprostřed „živého“ města přeměněno území několika hektarů. Rekonstrukce parku Komenského je podle reakcí veřejnosti úspěšná.