Ve východní části města park vytváří přirozený přírodní prvek oddělující středověké jádro od nové části města, která pochází z konce 19. století. Původní protáhlý půdorys je zorganizován kolem páteřních alejí na jednoduché neoklasicistní geometrii. Různé další slohové vrstvy, střídající se v průběhu historie, se většinou nezachovaly a v 2. polovině 20. století za komunistického režimu kvalita parku výrazně degradovala. Proto vedení města rozhodlo o postupné celkové revitalizaci.

Koncept návrhu se opírá o klasicistní prostorový a komunikační skelet, který byl vytvořen při založení parku v 19. století. Páteřní linie alejí jsou zachovány v původních trasách. Prostorově je park nově znovu formulován jako velkorysá promenáda s páteřními alejemi, pobytovými trávníky, květinovými záhony, odpočívadly, vodními prvky a celkově obnovenou zelení. Chybějící cesty jsou doplněny novými, jejichž geometrie je současným volným přepisem původního klasicistního principu. Povrchy cest jsou mlatové, dále dlážděné žulovou odsekovou dlažbou nebo asfaltové, které jsou traktované pásy z žulových kostek. Veškerá zeleň je obnovena. Dožilé jírovce v páteřních alejích jsou nahrazeny odolnějšími javory, další stromy jsou vysazeny v částech parku se soliterní výsadbou. Ve středním pásu parku mezi alejemi je koncepční pás květinových záhonů, který v rámci nové geometrie přepisuje minulé vrstvy květinové výzdoby parku a obohacuje jeho současný rozměr. Mobiliář je navržen na základě materiálové kombinace natírané a pozinkované oceli a dřeva. Autorské atypické lavičky z bílých dřevěných lamel odkazují na klasicistní minulost, odpadkové koše a sloupy veřejného osvětlení jsou – jako nové prvky – z šedě lakované oceli.

Projekt se postupně po etapách realizuje od roku 2012 do současnosti, kdy jsou již dokončeny jeho dvě části, Dolní a Prostřední park. Horní park se chystá k realizaci v nejbližších letech.