Park Masarykovy sady je součástí historického prstence parků z 19. století kolem centra Vysokého Mýta. Návrh se opírá o historii místa a navrací jednotlivé historické prvky současným uživatelům. Území je řešeno jednoduše, s drobnými zásahy – odstraněním nevhodných dřevin a povrchů, osazením vhodného mobiliáře a jednoduchými výsadbami vzniká prostor příjemný pro návštěvníky kostela i pro zastavení během vycházky městem, podtrhující historický význam místa.
Historie místa
Park se nachází v místě bývalých valů za městskými hradbami. Jeho dominantou je nárožní věž městského opevnění, která začala sloužit jako vodojem v roce 1768, kdy do ní byla voda přiváděna z níže položené vodárny. Z věže byla voda rozváděna do kašen na náměstí a několika stírek v ulicích. V roce 1830 byla věž snížena o dvě patra, čímž získala svou dnešní podobu.
Pozemek parku sloužil původně jako střelnice Měšťanských ostrostřelců. Park byl založen kolem roku 1882 a pojmenován na počest sňatku korunního prince Rudolfa Habsburského. Jeho založení iniciovala První záložna ve Vysokém Mýtě. Původní dispozice parku představovala romantizující úpravu ve svažitém terénu s křivolakou cestou, která park členila na několik částí, přičemž středobodem byl dřevěný altán. V roce 1937 byla v parku postavena budova kostela Husova sboru církve československé, což vedlo ke změně původní podoby parku.
Obnova parku
Návrh úpravy parku Masarykovy sady ve Vysokém Mýtě, kde dominuje stavba Husova sboru, se zaměřuje na respektování historických souvislostí a významu lokality, přičemž prostor oživuje pro současné uživatele. Tento park, součást historického prstence parkových ploch podél bývalých hradeb, byl upraven s ohledem na jeho původní charakter. Cestní síť zůstává víceméně neměnná, pouze nevhodné a rozmanité povrchy byly nahrazeny jednotnou kamennou dlažbou, s výjimkou mlatové cesty napříč parkem. Cesty jsou doplněny o trvalkové záhony, které historicky hrály důležitou roli, a o vícekmenné okrasné jabloně, které prostor celoročně oživí. V parku byla vysazena nová generace listnatých stromů; při výběru dřevin byla zohledněna jejich historická autenticita.
Travnaté plochy, zejména ve svahu, byly revitalizovány a doplněny o jarní cibuloviny, čímž se podpořila malebná modelace terénu. Svah v severní části území je osázen půdopokryvnými rostlinami, což omezuje potřebu údržby a pomáhá zabránit erozi půdy. Na místě původního altánku byl vytvořen kruh z kamenné dlažby s posezením, jako upomínka na původní středobod parku. Z tohoto místa se po otevření porostu opět nabízí výhled do krajiny. Návštěvník zde může v klidu rozjímat na stejném místě, kde se setkávali a rozjímali lidé před více než 100 lety.
Park byl doplněn o vhodný mobiliář a vybavení. Cílem obnovy bylo vytvořit uživatelsky příjemný prostor, který respektuje historii místa, a zároveň je atraktivní a funkční pro dnešní návštěvníky.