Havlíčkovy sady vznikly v roce 1900 na místě původních vojenských jízdáren. Autorem návrhu byl významný český
zahradní architekt František Thomayer. Obnova parku měla za cíl navrátit tomuto historickému parku jeho původní
společenský a rekreační charakter. Středobodem návrhu je nová fontána v místě původního vodního prvku, která
zároveň symbolizuje koloběh času – kontinuální vývoj a změny, kterými park prošel, přičemž zůstal významným
zeleným prostorem v srdci města.

Historie

Havlíčkovy sady jsou současní prstence historických parků bezprostředně navazující na historické centrum města
Vysoké Mýto a je zahrnut do Městské památkové zóny Vysoké Mýto. Havlíčkovy sady představovaly v době svého
založení typicky promenádní park. V letním období zde pořádala promenádní koncerty i vojenská hudba. Obvodová
parková cesta byla lemována stromořadím. Parkové cesty protkávaly park a v kombinaci s výsadbou stromů a
skupinkami keřů vytvářely různá zákoutí. V parku se nacházelo velké množství laviček, květinové výsadby a centrální
vodní prvek v podobě kruhovitého jezírka s vodotryskem. Dispozice cestní sítě byla v průběhu let výrazně
pozměněna, většina záhonů a keřových výsadeb zrušena či změněna. V parku však stále roste několik původních
stromů (vzrostlé buky, lípy, šácholany).
Historicky promenádní park Havlíčkovy sady, kde se lidé kdysi setkávali a trávili čas ve společnosti, byl před
revitalizací místem s tranzitním charakterem, sloužícím primárně k průchodu bez možnosti krátkodobého zastavení či
rekreace. Vlivem různorodých a nekoordinovaných úprav park postupně ztratil svou jednotící myšlenku a stal se
směsicí nesourodých prvků.

Obnova parku

Návrh na revitalizaci/obnovu parku si kladl za cíl zobytnění prostoru a obnovení příjemného místa pro setkání a
krátkodobou rekreaci, přičemž respektuje současné provozní vztahy, které formovaly jeho dnešní charakter.
Navrženou obnovou tak došlo ke stabilizaci plochy historické zeleně v rámci systému městské zeleně a veřejných
prostor města, funkčnímu rozdělení prostoru (klidová a aktivní část), zobytnění a zatraktivnění prostoru, zachování
stávajících hodnotných stromů (nositelé kompozice a kostry prostoru) a doplnění nové generace stromů, vnesení
barevnosti a sezónní proměnlivosti (trvalky, jarní cibuloviny, případně kvetoucí dřeviny), posílení významu a
důležitosti místa použití kvalitních materiálů (mobiliář) ve vazbě na význam a hodnotu tohoto parku. Z technických
prvků a drobných staveb je zcela zásadní instalace nové kašny, změna povrchů a úprava zpevněných ploch, doplnění
veřejného osvětlení a kompletní obnova vybavenosti.
Centrální rekreační plochu tvoří mlat, a v nejvíce frekventovaných částech pro pěší je použita žulová dlažba. Park je
významný pro své vzrostlé stromy, které v létě poskytnou nezbytný a příjemný stín. Nově park doplní podrostové
záhony jemně kvetoucích trvalek a okrasných trav. Parku dominuje originální vodní prvek, v místě původní fontány
od Františka Thomayera, který zvyšuje pobytovou a rekreační funkci. Princip sdíleného prostoru podporuje vzájemný
respekt mezi chodci, cyklisty a řidiči, což umožňuje vytvoření vizuálně jednotného a bezpečného veřejného prostoru.