Vědci studují opomíjenou zeleň ve městech a její potenciál pro adaptaci na klimatické změny

Jsou to jakési „popelky“ české krajiny. Neudržované plochy městské zeleně jsou vnímány jako zapomenuté, zanedbané, leckdy i nežádoucí. Přesto jsou významné pro zachování biologické diverzity a mohou sehrát klíčovou roli i v adaptaci měst na klimatické změny. Jejich potenciál nyní zkoumají vědci a vědkyně hned z několika českých institucí v projektu MAGDES.

Ve městech se dopady změny klimatu projevují například častějšími vlnami veder nebo přívalovými dešti, připomíná Martin Ander z Nadace Partnerství. Právě málo udržované zelené plochy mohou podle jeho slov hrát ve zvyšování odolnosti měst vůči extrémům počasí až překvapivě důležitou roli.

Přírodě blízké zelené plochy bývají v adaptačních strategií už nyní zahrnuty do tzv. „zelené infrastruktury“. O jejich konkrétním přínosu pro udržitelnost měst však zatím nemáme dostatek dat. Takto detailně se zaměří na opomíjené plochy ve městech vědci vůbec poprvé.

„Tyto plochy často unikají pozornosti, přesto mohou sehrát klíčovou roli v ekologické stabilitě a celkovém fungování městských ekosystémů,“ vysvětluje hlavní řešitel projektu Jiří Schneider z Fakulty regionálního rozvoje a mezinárodních studií MENDELU.

Tým zkoumá zapomenutou zeleň hned v šesti městech – Brně, Ostravě, Plzni, Českých Budějovicích, Hodoníně a Žďáru nad Sázavou. V každém z nich mají vědci pět výzkumných ploch a navíc ještě jednu kontrolní. Vědci se dívají na opomíjené plochy z ekologického, sociálního i ekonomického hlediska.

„Snažíme se zjistit, jací živočichové a rostliny žijí na těchto místech a jakou mají v přírodě roli. Sledujeme všechno možné – od mechů a květin, přes hmyz, až po ptáky a malé savce,“ popisuje Stanislav Ožana z Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity. Vloni zaznamenali vědci ve dvou sledovaných městech 476 druhů členovců, byli mezi nimi i kriticky ohrožené druhy. Více než 50 nalezených druhů je podle Stanislava Ožany uvedeno v Červených seznamech nebo pod zákonnou ochranou. „Identifikovali jsme i kriticky ohrožené druhy, nebo druhy, u kterých jde o první výskyt v Česku,“ dodává.

Většinou se jedná o plochy se vzrostlou vegetací, stromy a keři, které díky své pestrosti a vysoké variabilitě poskytují širokou škálu ekosystémových služeb. Jejich přínosy pro kvalitu ovzduší nebo mikrolima převyšuje ekosystémové služby poskytované například městskými parky, které mají především esteticko-rekreační význam. „Opomíjené plochy městské zeleně vznikají z mnohem více důvodů a primární význam nemusí mít vůbec žádný,“ popisuje Jiří Schneider.

Výzkumníci chtějí tyto plochy nejen blíže poznat a popsat jejich hodnotu pro městskou krajinu, ale také navrhnout efektivní péči o ně. Během projektu porovnají adaptační přínos sledovaných ploch při různé intenzitě péče o ně – od ponechání ve stávajícím stavu, přes provedení drobných zásahů do zeleně, až po intenzivní údržbu nebo úplné odstranění vegetace.

Výsledky výzkumu plánují autoři nabídnout samosprávám jako podklad pro tvorbu jejich adaptačních strategií. Doporučení by měla spíše směřovat k občasným drobným zásahům, které maximálně zachovají přínosy stávající vegetace, ať už stromů, keřů nebo lučních společenstev, a zároveň nezatíží rozpočty obcí vysokými náklady na intenzivní údržbu podobnou péči o městské parky.

Kromě ekologických a ekonomických hledisek se tým zabývá i vztahem veřejnosti k těmto opomíjeným místům – zda je lidé považují za přínosná, nebo se jim naopak zdají především jako zanedbaná. Podle výzkumníků jsou tato místa často vnímána jako cenná coby stanoviště pro různé druhy rostlin a živočichů nebo jako prvek přispívající k regulaci vody v urbanizovaném prostředí. Zároveň by však obyvatelé většinou uvítali úklid těchto ploch a jejich základní údržbu, jako je prořezání stromů a alespoň občasné sečení.

Bude proto důležité najít rovnováhu mezi zachováním přírodního charakteru a přiměřeným zásahem, míní výzkumníci. „Právě tato přehlížená místa však mohou nabídnout nový pohled na to, co všechno může být součástí městské přírody, a tím i každodenního života ve městě,” uzavírá Davina Vačkářová z CzechGlobe.

Na projektu MAGDES Technologické agentury České republiky spolupracují vědci a vědkyně z Mendelovy univerzity v Brně, Ostravské univerzity, Nadace Partnerství a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České republiky (CzechGlobe). Projekt potrvá do konce roku 2026.