Krajina, sídla, památky

První ročník mezinárodní konference se bude zabývat symbiózou mezi kulturní krajinou, lidskými sídly a památkovým fondem – tedy kulturně-historickou i přírodní stopou, které přečkaly do dnešních dnů. Svým zaměřením navazuje na závěry mezinárodního kolokvia 2022. Chceme diskutovat a předávat si navzájem zkušenosti o našem životním prostředí. O věcech každodenních, které možná ani nevnímáme, ale bez jejich existence bychom byli o něco ochuzeni. Krajina je součástí veškerého vnímaného prostředí. Sídlo dotváří krajinu, nebo je to naopak? Je křížek u cesty solitérní architektura, nebo součást krajiny? Jsme schopni naše přírodní a kulturní dědictví zachovat pro další generace? A jak? Na podobné otázky bychom rádi našli odpovědi. Naše interdisciplinární konference si klade za cíl dát dohromady doktorandy, pedagogy, architekty, inženýry, památkáře, krajináře a jiné odborníky. Měli bychom o problémech rozmlouvat, a nejen je odpřednášet. Jde nám o skutečné setkání lidí, kterým nejsou lhostejné hodnoty krajiny, sídel a památek.

Autorské příspěvky budou publikovány v on-line sborníku konference s názvem Prostor pro život. Sborníku bude uděleno číslo ISBN.

VSTUPNÉ 500 Kč (20 €) pro posluchače

TÉMATA KONFERENCE

Krajina

Kulturní krajina je charakteristická svou rozmanitou scenérií přírodních a kulturních prvků. Vznikla kombinací činnosti přírody a člověka a vybrané celky jsou předmětem ochrany jak přírodního prostředí, tak i památkových hodnot. V České republice se nacházejí všechny čtyři kategorie kulturní krajiny – lesohospodářská (lesní plantáže), zemědělská (pole, louky, pastviny, sady a vinice), těžební (povrchové a hlubinné doly) a sídelní (města a vesnice). Krajina na našem území od 18. století, tedy od doby průmyslové revoluce, výrazně změnila svůj charakter, a už jen velmi těžko hledáme pozůstatky podoby středověkého hospodaření. Krajinu kolem sebe vnímáme jako něco přirozeného a běžného, ale její křehkost ke snadnému zničení si uvědomuje jen málokdo. 

Sídla

Už více jak tisíc let jsou sídla nedílnou součástí naší krajiny. Základní síť velkých měst i malých vesnic byla ustavena již ve středověku v období takzvané velké kolonizace. Jejich výraznou proměnu zaznamenáváme od poloviny 19. století, zejména s rozvojem průmyslu a migrací venkovských obyvatel do větších měst. Ve 20. století byla jejich podoba výrazně změněna a například ve městech kulminovala ve stavbách velkých sídlišť na jejich okrajích. Problémy, které jsou spojené s životem ve městech, působí na miliony jejich obyvatel, a stejně tak život na vesnicích je negativně ovlivněn odchodem starousedlíků do velkých měst.

Památky

Kulturní dědictví je nedílnou složkou našich životů a jen díky péči našich předků můžeme tato díla obdivovat i dnes. Památky jsou součástí krajiny i sídel a jsou němými svědky naší bohaté historie. Typologická rozmanitost památkového fondu není nikdy ukončená a na základě citu ve vnímání potřeby chránit ohrožené je naší společností neustále výběrem doplňována o nové další nemovité i movité památky. Památková péče je obor, který má relativně krátkou historii, a teprve poučením se z nevědomých chyb našich předchůdců, můžeme péči o tento fond zdokonalovat.

PROGRAM

08:30 – 09:00 Prezence účastníků (k dispozici ještě 30 minut po zahájení konference)

09:00 – 09:15 Zahájení konference v aule historické budovy A (Veveří 331/95)

09:15 – 09:45 Psychologie architektury  Ing. Karel Smejkal, Ph.D., Intl. Assoc. AIA

09:45 – 11:15 První dopolední blok

Rekonstrukce Dymokurské rybniční soustavy  prof. Ing. arch. ThLic. Jiří Kupka, Ph.D.
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra urbanismu a územního plánování

Pristupnosť a univerzálne navrhovanie bytových budov  doc. Ing. arch. Andrea Bacová, PhD.
Slovenská technická univerzita v Bratislave, Fakulta architektúry a dizajnu, Ústav architektúry obytných budov

Krajina, sídla a památky v deníku Jiřího II. Buquoye z italské cesty v letech 1839 a 1840  PhDr. Filip Binder
Historický ústav Akademie věd ČR

11:15 – 11:30 Přestávka na kávu

11:30 – 13:00 Druhý dopolední blok

Využitie LLS pri ochrane krajiny pamiatkovej zóny banských diel v Kremnici  Mgr. Martin Miňo a kolektiv
Krajský pamiatkový úrad Banská Bystrica

Postkulturní sídlo jako symbióza krajinného prvku městské divočiny v sídelní struktuře:
smršťující se město Vimperk  Ing. arch. Kateřina Singer
Vysoké učení technické v Brně, Fakulta architektury, Ústav urbanismu

Rehabilitace Santiniho vodního systému v klášteře v Plasích  Ing. Jakub Řehák
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb

13:00 – 14:00 Přestávka na oběd 

14:00 – 15:30 První odpolední blok

Vliv architekturního osvětlení na prostředí v areálu NKP Vyšehrad  Ing. arch. Patrik Kučera
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta stavební, Katedra konstrukcí pozemních staveb

Čándigárh plánované a neplánované město  prof. Ing. arch. Hana Urbášková, Ph.D.
Vysoké učení technické  Brně, Fakulta architektury, Ústav urbanismu

Výskum a záchrana tradičného staviteľstva v súčasnosti  Peter Brada
Spolok pre autentickú krajinu (občianske združenie)

15:30 – 15:45 Přestávka na kávu

15:45 – 16:45 Druhý odpolední blok – krátké prezentace

16:45 – 17:00 Zakončení konference

Podrobný program konference bude zveřejněn po jeho sestavení v únoru 2023.
Změna programu vyhrazena.